Spousta dalších skvělých receptů, které nám zachutnaly. Anebo možná i něco úplně mimo kuchyni.
Letošní podzim jsme jak v Lysé u Labe, tak v Bonnu u Rýna propadly kouzlu pečení chleba z žitnýho kvasu. Tahle disciplína nás s Irčou natolik pohltila, že bysme snad radši pekly chleba i místo vánočního cukroví. Ale Vánoce bez cukroví? To by nešlo. A protože budu mít za chvíli v troubě (zase!) chleba, tak připravím vosí hnízda – nepečené vánoční cukroví. More „Vosí hnízda – nepečené vánoční cukroví“
Kakaové sušenky s kokosem jsem jídávala jako malá holka k čaji. Nebyly domácí, máma je kupovala v sámošce pod názvem “Koka” a občas je proložila nákupem “Esíček” nebo “Derby”. Chutnaly mi všechny. Pak jsem na ně pro samou čokoládu ;) úplně zapomněla a až tohle léto More „Kakaové sušenky s kokosem“
Vždycky, když jsme s Tomem v Holandsku, tak se tam chceme stěhovat. Ať je to kdekoliv, všude se nám líbí. Všude je zeleno (na jaře mnohem víc barevno), všude je to blízko k moři, všude se skvěle jezdí na kole, všude jsou krásný cihlový domy, všude je to hezky upravený, všude mají lidi vkus a obklopují se krásnejma věcma, všude mají haring (mňam!) a všude, ve větších městech, mají alespoň jednu krásnou kavárnu. More „Na kolo a kávu do Utrechtu, ó ano!“
Jaro je tu zas a naše posedlost medvědím česnekem s ním. Naše oblíbené recepty pro Vaši zelenou inspiraci.
Ach ty datle. Až donedávna jsem jen věděla, že existujou. Před mnoha lety jsem je sice ochutnala, ale kámošky se z nás nestaly. Nechutnaly mi, byly blemcavý a příšerně sladký, možná ani nebyly úplně kvalitní. Pak (rozuměj třeba před měsícem) se zjevila Diana a její datlové kuličky. More „Datlové kuličky nejen na Vánoce“
Přiznám se, že se mi letos do vánočního cukroví vůbec nechtělo. Když jsem ale viděla, kolik krásných receptů připavila Irča a taky jak se Tom tvářil = jakože cože, to ty neuděláš aspoň ořechy a vosí hnízda!?, tak jsem se rozhodla udělat aspoň ty ořechy a vosí hnízda. Jsou přece Vánoce! ;-) More „Ořechy – vánoční cukroví“
Sladký a taky kyselý. U nás doma horký zboží. Citrón do těsta i do polevy. Kyselý úsměvy nehrozí.
A jestli jim z těch hromad cukru nevypadaly všechny zuby, tak pečou a zdobí a jedí cukroví až na věky věků. Jenže bez kokosu se to nemůže obejít, že ne?
Nejspíš to nebude na vítězství v soutěži krásy, ale chutí zaboduje zaručeně. V troubě si tohle cukroví dělá co chce a horko těžko najdu v jedné dávce dva opticky úplně stejné kousky. Milovníci úhledných a nazdobených kousků pokračovat ve čtení asi nebudou, ale všichni pojídači čokoládové granoly už zapínají troubu. Mouka nebude tentokrát vůbec potřeba.
Ha, to zní, jak pokus o „zdravé“ cukroví. Ale zase jako „vocaď, pocaď“. Celozrnná špaldová mouka má jemnou oříškovou chuť a mrkev tu není kvůli vitamínům, ale protože dodá cukroví příjemnou texturu.
Před Vánoci není času nazbyt. Tak přeskakuju sentiment i dlouhý úvod. Na druhou stranu totiž druhů vánočního cukroví nikdy není dost. Tentokrát na téma kakao.
Zelňačka. Ach. Česká! Co teprve ta slovenská. To jsou skutečné národní kulturní klenoty. Nedám na ně dopustit. Nikdy.
Byla jsem ale taky zvědavá, jestli i Němci k tomuhle česko-slovenskému tématu mají co říct. Zelí je přece jenom taky jeden ze základních stavebních kamenů německé kuchyně. Takže ať se ukážou. Jsem si říkala. Na první seznamovačku More „Příběhy z německé kuchyně: Zelňačka s rajčaty“
Karotten sind bei uns zuhause der Renner. Die brauche ich einfach immer! Karottensuppe, Karottenkuchen, Nudeln mit Karotten und Zucchini, Karottensalat……aber Karotten Dip?! Das ist etwas ganz Neues in meinem Karottenportfolio. Ganz einfach, nur ein paar Zutaten und das Essen ist ganz schnell fertig.
Nemám dobrou paměť na čísla. Moc si nepamatuju obličeje. Vůbec si nepamatuju, co mám koupit. Nepamatuju si, kdy můj syn začal mluvit. Nemám nikdy v hlavě, kdy mají moji nejmilovanější narozeniny. Ale co já mám? Mám skvělou paměť na chutě.
Čočkový salát s rajčatovou zálivkou jsem poprvé ochutnala, a je to už pěkně dávno, v Hostivicích na grilování a byli tam Téra, Honza, Jirka a taky jeden pes, co s náma jedl panenku. Jediný, co si nepamatuju, jestli jsem ten salát tehdy snědla úplně sama.
Němci chřest milují. Je teď úplně všude. Na trhu, ve všech obchodech, na všech reklamních letácích, v každé lepší i horší restauraci, v časopisech i v televizi. Chřest vládne. Ne nadarmo se mu říká „královská zelenina“ (Königsgemüse).
More „Příběhy z německé kuchyně: Chřest s těstovinami podle Sonja’s“
Dovedu si představit dost lidí, který z týhle zprávy zrovna neomdlí blahem. Já z toho ovšem celá blažená jsem. A to přesto, že má bílá kuchyň je stále ještě kompletně pokryta temně rudými fleky. Takže pozor, teď to přijde. Červená řepa, Tahini a cizrna fungují! Ladí dohromady naprosto skvěle. Humus s červenou řepou je pecka. Jo, aha, no. S nikým to moc nezamávalo ;-) More „Humus s červenou řepou“
Na citrónovou zmrzlinu to ještě úplně není. Nebo aspoň já si radši ještě počkám, až se aspoň trochu oteplí. Dneska mi prsty přímrzaly k řidítkům kola, takže potřebuju spíš horký čaj a sušenky. Citrónu, tomu já se nikdy nebráním, takže citrónový sušenky to budou.
Celkem běžně se pečou popraskaný sušenky čokoládový. Ale takovýhle citrónový, More „Popraskané citrónové sušenky neboli Lemon Crinkle Cookies“
Kromě jídla a kafe milujeme s Irčou taky hudbu a tak jsme s kapelou Hard to Frame, která křtila v Crossu svůj první klip, pokřtily i naše pomazánky. Jednu z nich jsme namíchaly přímo na míru a pojmenovaly ji podle kapely. Jo, upekly jsme několik bochníků domácího toustovýho chleba a namazaly asi 300 jednohubek. More „Pomazánky: Makrelová a „Hard to Frame““
Něco pro chudé? Tak to jedině mušle na víně! Jedna ryze krajová specialita z Porýní.
Slávky na víně, tedy „Miesmucheln Rheinische Art“, zcela naplňují jednu z hlavních kulinárních charakteristik Severního Porýní Westfálska, More „Příběhy z německé kuchyně: Slávky na víně“
Kdo si hraje, nezlobí. A kdo vaří, tak ten taky ne. Aspoň u nás doma to platí. Pánové si objednali zeleninovou polívku. Než jsem ji uvařila, skládali z kostek obrázky. Třeba toho kuchaře, který z týhle parádní polívky ani neochutnal.
Hmmmm, tak jak bych to pojala. Trochu lechtivé téma tentokrát. Tenhle díl zase není o vyšší německé gastronomii ani o žádném slavném německém Maxovi. Je o chlebu, šunce a vajíčku a o tom, že ve svým věku se pořád ještě stydím.
Hadí mord španělský? No jasně, na to bych měla hned chuť…České názvosloví mě nepřestává udivovat. Tahle kořenová zelenina mě ale svými kvalitami nakonec překvapila ještě mnohem víc než její původní staročeský název.
More „Příběhy z německé kuchyně: Polévka z černého kořene se skořicí“
Dneska se konečně poprvé zakousnu do většího sousta, které se mi tady v Bonnu už 6 let samo nabízí. První díl o německé kuchyni, jak ji poznávám, zažívám, ochutnávám a vařím. Možná to není hitovka jako italská, asi není sexy jako francouzská, ani to není exotika jako vietnamská nebo thajská, ale má svoje kouzlo…někdy snad jen trochu skryté. More „Příběhy z německé kuchyně: Slavná hrachová polévka neboli Erbsensuppe“
Během vánočních svátků hodně cestujeme. Nejdřív se přesouváme z Německa do Prahy a potom už se nezastavíme a snažíme se stihnout potkat a navštívit všechny naše blízké. A když ne všechny, More „Silvestr zdravě a snadno podle Taste Actually“
Vanilkové rohlíčky jsou třetím z mých oblíbených vánočních evergreenů. Jasný, nejsem sama, kdo na Vánoce tohleto úžasný křehký a voňavý cukroví peče, ale i tak se o svůj recept podělím, protože More „Vanilkové rohlíčky – vánoční cukroví“
Ach ta předvánoční nostalgie, ta se mě letos nějak drží. Ještě jednou jsem zalovila v kuchařce České Vánoce v kuchyni – Vzpomínky a recepty z Chodska a Pošumaví od Květy Korečkové a tyhle rohlíčky jsou bezkonkurenční. S těstem se pracuje skvěle, nedrolí se, nepatlá se, funguje. Rohlíčky jsou křehké a opravdu jemné. More „Jemné mandlové rohlíčky“
Vánoce bez lineckého? To je pro mě snad to samé jako léto bez opékání buřtů. Oboje by mi dost chybělo. A tak jak opékání buřtů neodmyslitelně patří k mému létu, tak linecké cukroví neodmyslitelně patří k mým Vánocům. More „Linecké cukroví = České Vánoce“
Těsto jako plastelína? Tak přesně takový je potřeba, když pečou cukroví děti. Těsto se netrhá, nedrolí, je měkké tak akorát, voní a chutná. Tenhle recept už prověřila spousta dětských prstíků i jazýčků během našich tradičních každoročních perníčkových odpolední.
Kdybych měla vyjmenovat své oblíbené vánoční cukroví, byly by to vanilkové rohlíčky, linecké a pracny. Co se vánočního cukroví týče, jsem holt konzervativní a být to čistě na mně, tyhle tři druhy by mi ke štěstí bohatě stačily. More „Pracny – vánoční cukroví“
Mám hodně kuchařek. To není žádná novinka. „České Vánoce v kuchyni – Vzpomínky a recepty z Chodska a Pošumaví“ od Květy Korečkové nepatří sice, co se postupů týká, mezi detailní a velmi propracované, ale jsou to sebrané víceméně lidové recepty. Takže věty typu More „Klášterní rohlíčky – vánoční cukroví“
Uplynulý týden byl hektický a já jsem tasteactually.com trochu zanedbávala. Teda, nic jsem nepostovala, ale zato jsem oprášila svůj sešit s recepty na vánoční cukroví, připravovala po večerech těsta, do noci pekla a těšila se na víkend, kdy to všechno promažu, nazdobím a nafotím. Takže shon neshon, advent jede i u mě. More „Srdíčka z lískových oříšků“
Už několik let dělám linecký podle tohodle receptu. Od loňska už se mnou peče i Oliver, takže tvary našeho cukroví nejsou z těch nejtradičnějších. Hemží se to lineckými motýly, houbami i zajíci. Ale koho to trápí!? More „Linecké cukroví – vánoční recept“
Peníze vydané za skvělé jídlo, kafe, cestování a knížky považuju za tu nejlepší investici. Jo, knížky, i ty jsou mou velkou vášní.
Mám ráda soudobou literaturu, anglický romantismus, dětské knížky od nakladatelství Baobab, severské detektivky, autobiografie, samozřejmě kuchařky a všechny knížky o jídle, vaření, pečení, restauracích, kávě a kavárnách, pekařstvích, bistrech. Mám ráda průvodce More „Knížky a já“
Poprvé jsem slyšela tuhle historku někdy v mých gymnaziálních letech. Můj černo-bílý pohled na svět kolem byl ještě, krom naprosto jasné vize mého budoucího pracovního a zcela nezávislého života, zlehka ovoněný feminismem. Nebudu lhát, byl to pro mě šok.
Moje babička byla More „Neděle, kdy se moje babička začala učit vařit“
Cizrna, cizrna, cizrna. Ta mi nedá spát. Chutná mi na všechny způsoby, ale humus je podle mě mistrovská disciplína. Měla jsem humus vždycky ráda, ale skutečná posedlost začala až po návštěvě jeho kolébky, Izraele. Má kamarádka Radjana mě postavila před hotovou věc. Vdávám se a bude to v červenci v Haifě, takže, Irčo, doraž. Tak jsem dorazila a zažila jsem snovou svatbu v kopcích Haify a ochutnala jsem nejfantastičtější humus, jaký jsem kdy jedla. More „Humus a humus se sušenými rajčaty“