Hmmmm, tak jak bych to pojala. Trochu lechtivé téma tentokrát. Tenhle díl zase není o vyšší německé gastronomii ani o žádném slavném německém Maxovi. Je o chlebu, šunce a vajíčku a o tom, že ve svým věku se pořád ještě stydím.
Tuhle pochoutku jsem objevila tady v Porýní pod platany. Moje nejoblíbenější místo na letní líné víkendové snídaně. Jídlo ani kafe tady není zrovna hitparáda, ale tak jako jo, dá se. Jenže místo, to je opravdu jedinečný. A přitom proč vlastně? Musí se to zažít, obyčejný radosti.
Svítí slunce, venku je teplo….je sobota a kolem 11 dopoledne jsou stolečky beznadějně obsazené. Mám štěstí a už tu sedím. Obrovské listy platanů šumí ve větru. U kafe i piva se mísí všechny světové jazyky, ale přitom turisti tu žádní nejsou. Děti se prohání kolem fontány, od které jsou donekonečna odháněni méně či více hysterickými matkami. Na tomhle jinak ospalém místě je spousta lidí. Rušno, ale zároveň klid. Je totiž zrovna sobotní trh. Voní kytky z nejbližšího stánku. Španěl nabízí tvarohové dipy a slibuje zákaznicím, že mají snad záporné hodnoty kalorií a nabízí a nabízí. U Mullerovic mají krásná rajčata a „pohádkový“ dědeček s obrovskýma rukama prodává brambory. Všichni se tu znají. Všichni se tu každou sobotu potkávají. Já si dám k snídani Strammer Max a nikdo už mě nepřesvědčí, že na světě není krásně. Aspoň dokud od Maxe nesprintuju odehnat od fontány našeho malého Olivera.
Tradičně Strammer Max pochází z kuchyně berlínské a saské a němečtí předci si v roce 1920 s názvem hezky pohráli. Protože je to velmi vydaná svačina a zřejmě i kvůli použití vajec vznikl název, který v podstatě znamená „k akci připravená mužská pýcha“. Já vím, jde to říct i víc naplno, ale s teď jsem si s tím zase pohrála já, protože jinak já to ani ve svým věku pořád ještě nesvedu. Nutno dodat, že řada Němců, aspoň tady v Bonnu, už vlastně vůbec o tomhle přeneseném významu neví, takže jsem přivedla do rozpaků nejen několik mých přátel ale vlastně i sebe. To je zase řečí. A o co teda jde?
Nejprve musím na másle opéct krajíce tmavšího kváskového chleba, nejlépe žitného. Nemusí se opékat na pánvi, jde to i v troubě. Krajíce chleba potřu máslem a dám je zapéct do trouby pod gril, dokud nejsou lehce křupavé. Radši to kontroluju, protože to jde rychle. Na ještě teplý opečený chleba přijde plátek syrové šunky, tedy uzené nebo sušené. Na pánvi ještě udělám volská oka. Na jeden standardní krajíc dávám jedno až dvě. Vajíčka posolím, opepřím a posypu je čerstvou pažitkou. Hotovo.
Já mám ráda tuhle nejjednodušší a klasickou verzi, ale existuje spousta dalších variant třeba se sýrem, cibulí nebo rajčaty. Názvy Stramme Lotte, Strammer Moritz nebo Stramme Luise nemají už žádný další význam ale signalizují, že syrová šunka je nahrazená šunkou vařenou, sekanou nebo salámem.
Příběhy z německé kuchyně: Strammer Max
Ingredients
- 4 čerstvá vejce
- 2 nebo 4 krajíce kváskového chleba
- 2 polévkové lžíce másla
- 2 nebo 4 plátky syrové šunky
Notes
