Už dlouho tu nebyla cizrna. Nebudu vzdychat a radši to hned napravím. Těstoviny s cizrnou jsem poprvé našla v kuchařce “Jamie po italsku” od Jamieho Olivera. Je to samozřejmě vyladěný recept, to né že né, ale člověk si s ním může trochu i pohrát podle toho, co má zrovna v lednici.
Na frittatu není potřeba žádný recept. Jen italská vášeň pro dobré jídlo.
Tak proč je tady? Přibližný poměr základních surovin a postup se určitě hodí. Pak už se jenom experimentuje ( pro kreativce u plotny) anebo se spotřebovávají zbytky z lednice (pro statečné záchranáře jídla). Frittata, na kterou se teď tady chystám, má z obojího trochu. Je to kreativní záchranářka. Kombinace čerstvých bylinek koriandru, hladkolisté petrželky a kopru společně s pórkem je inspirována perskou kuchyní, konkrétně frittatou zvanou kuku sabzi, která je ovšem mnohem zelenější. PS. Zbyly mi těstoviny v lednici. More “Bylinková FRITTATA s těstovinami”
Zase jedna italská klasika. Vlastně taky španělská. Další jídlo, které má miliony variant. Základ je vždycky stejný. Jsou to tenounké plátky čerstvého fenyklu a kousky pomeranče. Já jsem si oblíbila ten podle Jamieho Olivera, který je ještě s ředkvičkami a okurkou. Ale jinak se přidávají taky mandle, rukola nebo máta. Hana Michopulu v Receptech z farmářského trhu dochucuje tenhle salát snítkou kopru, okurku vynechává. Podle oblastí se liší poměr pomerančů a fenyklu. Kdo nemá fenyklu nikdy dost, vybere si verzi, která se ještě dochutí fenyklovými semínky. V kuchařce The Silver Spoon se přidávají vlašské ořechy a o ředkvičkách ani okurce tam není ani zmínka. More “Salát z fenyklu a pomerančů”
Rizoto! Pomoooc! Ne, český rizoto, který se sype, to já nemám ráda. Už od mala. Pamatuju si, jak mi každý sousto rostlo v puse. Tím pádem je jasný, že dělám to mazlavý italský, protože toho můžu jíst tuny.
Vlastně na něm není nic složitýho. Stačí dodržet pár základních pravidel. A fantazii se pak meze nekladou. Já jsem tentokrát sáhla na trhu po fenyklu, i když teď rozhodně nemá hlázní sezónu. Já ho kupuju vlastně celý rok. Fenykl a šafrán chutnají dohromady skvěle.
Mám ráda vůně. Překvapivě nejenom vůně jídla, ale i svěžího vzduchu po dešti, dohořívající svíčky, těžkou vůni lilijí a taky benzín mi hodně voní. To aby ten úvod zas nebyl až moc poetickej.
Nemůžu se rozhodnout, jestli tohle jídlo líp voní nebo More “Zapečený mangold s bylinkovou krustou”
nebo taky mé pohodové italské odpoledne doma v Bonnu. Teď nebudu široce popisovat, jak promyšlené a rafinované je spojení chutí polenty a caponaty, protože jsem to zas tak nepromýšlela. Po pravdě More “Polenta a moje Caponata”
Mrkvová nať!? Sice ohledně jídla nemám moc předsudků, ovšem ke zpracování mrkvové natě jsem se musela dlouho odhodlávat. Moje babička měla mrkve vždycky moc ráda. Na zahradě mrkev vytáhla ze záhonku, otřela o trávu a rovnou jedla. No, nejen babička to takhle dělala. Pro mrkvovou nať ale příliš pochopení nemá.
Pesto je svěží a chutná More “Pesto z mrkvové natě”
Chce to pěkně šťavňatá, sladká keříčková rajčata a čerstvou majoránku, takže tohle je vyloženě letní jídlo. K létu se náramně hodí, je totiž lehký a dá se jíst i vlažný nebo dokonce studený. Navíc je to rychlovka, žádný dlouhý vystávání u plotny. More “Těstoviny s rajčaty a čerstvou majoránkou”
Je letní večer, už jsem doma, ale ještě teď mě pálí oči od sluníčka, mám už zase spálený nos a tváře a mám chuť na bílé a lehkou večeři. Vždycky říkám, že mám chuť na skleničku, ale už dopředu vím, že jedna stačit nebude. Co teď rychle připravit a netrávit přitom celý večer v kuchyni?
Cukety! Cukety miluji ve všech podobách a úpravách More “Letní cuketový gratin”