Příběhy z německé kuchyně: Polévka z černého kořene se skořicí

Polévka z černého kořene se skořicí

Hadí mord španělský? No jasně, na to bych měla hned chuť…České názvosloví mě nepřestává udivovat. Tahle kořenová zelenina mě ale svými kvalitami nakonec překvapila ještě mnohem víc než její původní staročeský název.

V Čechách jsem na černý kořen nikdy nenarazila, i když možná mě Klárka opraví, přece jenom už je to pár let, co jsem v Čechách nakupovala potraviny denně. Teď se mé nákupní seznamy při výletech do Čech zúžily na to, co nám tady v Bonnu chybí…jako polohrubá a hrubá mouka, plnotučná hořčice, znojemský okurky, Kofily apod., takže lovím v spíš v těch nudnějších regálech. Asi bedýnky nebo farmářské trhy by mohly být dobrým zdrojem.

Kolem černého kořene jsem lehce našlapovala tady na trhu a celkem dlouho jsem se s ním seznamovala jenom teoreticky. On totiž moc lákavě nevypadá, ačkoli hadí mord je vážně přehnaný. Tady se mu lichotivě říká „zimní chřest“. Angličani zas tvrdí, že chutná po ústřicích. Všichni místní ho tady kupují, tak na něm sakra něco musí být. Došlo na něj a teď se každou zimu těším, až se zase objeví. Má sezónu od podzimu do jara, ale u nás je k dostání vždycky až v zimě.

Vyhlášenou oblastí pěstování černého kořene v Německu je oblast Franky (Franken), která je jedním bavorských regionů. K nám do Severního Porýní-Westfálska se dostává spíš ten z Francie, Holandska a Belgie, kde se taky pěstuje tradičně a má to blíž než z Bavorska. Úplně původně se Evropou šířil z jižní Evropy resp. Španělska a Blízkého Východu.

Černý kořen vypadá prostě jako kořen. Je tvarem podobný mrkvi, ale většinou je mnohem delší a zvenku úplně černý. Uvnitř je bílý a když do něj zakrojím, vytéká bílá tekutina, která sice rychle zaschne, ale především „bezvadně“ lepí. Černá slupka se musí oloupat (ideláně škrabkou) a jeho povrch na vzduchu rychle hnědne, takže mám vždycky po ruce mísu s vodou, kam vymačkám citrón nebo naliju trochu octa, což bílou barvu kořene lehce zachrání. Černý kořen zpracovávám vždycky v rukavicích, protože nehnědne jenom kořen, ale i prsty….osobně ověřeno:-)

Je vhodný pro diabetiky, protože obsahuje vyšší množství inulinu. Ideální je taky jí při dietách, ačkoli recept, který následuje se mezi dietní rozhodně nepočítá. Ale i v trochu hutnější úpravě pořád ještě obsahuje minerály jako draslík, fosfor, hořčík, vápník i železo. Zdraví je černý kořen rozhodně prospěšný.

RECEPT

Nejdřív si naliju studenou vodu do větší mísy a vymačkám do ní šťávu minimálně z poloviny citrónu. Omyju černý kořen, nasadím rukavice a začnu loupat slupku. Dělám to vždycky škrabkou. Snažím se ničeho jiného moc nedotýkat, protože za chvilku se na rukavice všechno lepí. Každý očištěný kousek kořene hned hodím do mísy s citrónovou vodou. Ještě v rukavicích všechny kořeny pokrájím na menší kousky a vrátím je zpátky do vody s citrónem. Teď už si sundám rukavice a začnu loupat a krájet na menší kousky brambory. Ještě mi chybí oloupat šalotku a stroužek česneku a zase nadrobno nakrájet.

Olivový olej naleju do většího hrnce a zahřeju při střední teplotě. Přidám šalotku a česnek a opékám tak 5 minut. Mezitím nechám okapat kousky černého kořene a přidám je do hrnce společně s kousky brambor. Opékám všechno další asi minutu nebo dvě a potom zaliju všechno vývarem. V tuhle chvíli osolím, opepřím a přidám skořici. Při střední nebo nižší teplotě 30 minut zlehka vařím.

Zas mám čas a můžu si připravit chleba na ozdobu polívky. Ideální je černo-černý Pumpernickel z žitné mouky a žitného šrotu, což je jedna z hvězd Severního Porýní-Vestfálska, kterou blíž představím zase někdy příště. Ale dá se použít i některý z lisovaných žitných chlebů, který si rozdrolím na malinkatý kousíčky (Tady jsou ty šílený zdrobněliny fakt na místě). Máslo rozehřeju na pánvi a nasypu tam rozdrobený chleba. Při střední nebo spíš nižší teplotě chleba opékám asi 10 – 15 minut. Krásně to voní a kousky chleba postupně lehce zkaramelizují.

Po 30 minutách polívku rozmixuju dohladka, přidám smetanu a nechám přejít varem. Nakonec dochutím a už servíruju. Naliju polívku, navrch přidám chleba, zakápnu olejem z hroznových jader. A ještě čerstvá pažitka. Hotovo.

 

Příběhy z německé kuchyně: Polévka z černého kořene se skořicí
Print Recipe
Oživte zimní vaření skvělou sezónní zeleninou, která mimo zdraví prospěšných předností skvěle chutná. Černý kořen se Vám za trochu námahy při loupání určitě odvděčí.
Porce Doba přípravy
6 osob 20 minut
Doba vaření
45 minut
Porce Doba přípravy
6 osob 20 minut
Doba vaření
45 minut
Příběhy z německé kuchyně: Polévka z černého kořene se skořicí
Print Recipe
Oživte zimní vaření skvělou sezónní zeleninou, která mimo zdraví prospěšných předností skvěle chutná. Černý kořen se Vám za trochu námahy při loupání určitě odvděčí.
Porce Doba přípravy
6 osob 20 minut
Doba vaření
45 minut
Porce Doba přípravy
6 osob 20 minut
Doba vaření
45 minut
Suroviny
Poznámky k receptu
Cerny koren
Cerny koren
Sdílet tento recept

2 comments

  1. O černém kořeni už i v Čechách probíhá debata a myslím, že někde na trhu ho člověk sežene. Já jsem ho zatím nikde nezaregistrovala (ale nepátrám po něm) a ani jsem ho nevařila. Nicméně váš recept mě motivoval se po něm někde poohlédnout.

    1. Děkuji moc za zprávu:-)…mohu ho jedině doporučit. Velmi jemná a lahodná chuť. Dá se jíst i syrový, ale já osobně preferuji tepelnou úpravu. Věřím, že ho někde objevíte a že si i pochutnáte.

Comment