Na frittatu není potřeba žádný recept. Jen italská vášeň pro dobré jídlo.
Tak proč je tady? Přibližný poměr základních surovin a postup se určitě hodí. Pak už se jenom experimentuje ( pro kreativce u plotny) anebo se spotřebovávají zbytky z lednice (pro statečné záchranáře jídla). Frittata, na kterou se teď tady chystám, má z obojího trochu. Je to kreativní záchranářka. Kombinace čerstvých bylinek koriandru, hladkolisté petrželky a kopru společně s pórkem je inspirována perskou kuchyní, konkrétně frittatou zvanou kuku sabzi, která je ovšem mnohem zelenější. PS. Zbyly mi těstoviny v lednici. More “Bylinková FRITTATA s těstovinami” →
Mám ráda vůně. Překvapivě nejenom vůně jídla, ale i svěžího vzduchu po dešti, dohořívající svíčky, těžkou vůni lilijí a taky benzín mi hodně voní. To aby ten úvod zas nebyl až moc poetickej.
Nemůžu se rozhodnout, jestli tohle jídlo líp voní nebo More “Zapečený mangold s bylinkovou krustou” →
O jídle a o vaření si povídám s každým. Já vím, jsou i jiná zajímavá témata. Ale nějak to stejně vždycky skončí u toho jídla. Možná to bude tím, že řeči o počasí mě moc neberou.
Ale je pár lidí, se kterýma se o jídle nebavím. More “Barevný čočkový salát podle paní Ackermannové” →
Jehněčí mi nejen chutná, ale taky mě vždycky pobaví. Stačí úplně když si na něj vzpomenu, ani ho nemusím vařit nebo jíst. Ale jíst ho a bavit se u toho je úplně nejlepší ze všeho.
“Nevadí, uděláme jehněčí.” Tahle pro mě nezapomenutelná věta z filmu Moje tlustá řecká svatba provází More “Jehněčí s bylinkovou krustou a fazolkami” →
