Někdy si představuju, že jsem digitální nomád, kterému nic nebrání v tom být jeden měsíc v Mexiku, další měsíc na Novém Zélandu a pak půl roku třeba někde v Asii. Cestuju ráda a v tý Asii bych chtěla být už kvůli jídlu. More „Moje kuřecí Čína“
Je to neuvěřitelný, v sobotu jsme v celkovém počtu sedm dospělých a pět dětí snědli 3 kila řízků. Nebyly to padesátiny, nebyla to jihočeská veselka, byla to dvojitá narozeninová oslava dvou bezva pětiletých kluků. Na řízcích by nebylo nic zvláštního, to uznávám. No jo, ale tyhle byly smažené pod širým nebem. A tomu já tady v Bonnu More „Salát z quinoy, cukety a papriky s houbami nebo s avokádem a kukuřicí“
Včera v noci jsme přijeli po více jak 2 týdnech z Čech domů do Bonnu. Někdy těch 700 km utíká rychle a jindy pomalu. Náš malý rošťák zůstal ještě v Čechách na prázdninách, takže jsme nemuseli miliónkrát odpovídat na nejčastěji pokládanou prázdninovou otázku: „Mamí, tatí, kdy už tam budém?“ Ve středu večer vyrážíme zase do Prahy, takže od téhle notoricky známé otázky nás dělí jenom 3 dny a dalších 700 km. Těšíme se samozřejmě už teď.