Vánoce se nazadržitelně blíží. Teď už doopravdy, nejen ve výkladních skříních a na reklamních letácích. Je 36 dní do Ježíška a já, ač si v nejrůznějších tradicích a rituálech zrovna nelibuju, k Vánocům přistupuju pokorně. Vracím se v myšlenkách často do dětství a při pročítání vánočních receptů se pouštím ještě mnohem dál. Slova jako „tradiční“, „české“ nebo dokonce „staročeské“ pro mě v tuhle předvánoční dobu voní domovem ještě víc než jindy.
Žijeme v Bonnu už 6 let. Máme to tady moc rádi, ale všichni se těšíme na Vánoce v Čechách, na všechna sváteční setkání i skvělý pivo samozřejmě, ale zároveň na mě mnohem silněji doléhá smutek, že nemůžu jen tak odpoledne zaběhnout s mamkou na nákupy, s tátou na kafe a s Klárkou na klobásku a na svařák. Na každé objetí si musíme počkat. Zažít tuhle dobu s rodinou a našimi blízkými zase jednou spontánně, to se mi honí často hlavou. No jo, každá mince má dvě strany. Mě můj život i přesto moc baví. Jsme vděční za trpělivost a pochopení našich rodin v Čechách. Z každé jejich návštěvy máme obrovskou radost. A mezitím? Užíváme si setkávání s naší „bonnskou“ rodinou. Každý rok touhle dobou pečeme s Lídou, Andreou a našimi dětmi české perníčky a dáme si houbovýho kubu a potom ještě koprovku s knedlíkama, protože Češi tady v Porýní mají opravdu vytříbený apetit.
Mám ráda kroupy a houby, tak nevím, proč bych měla čekat až na Vánoce. Udělám si kubu už teď. Zalovila jsem v knihovně a kubu jsem připravila podle Sandtnerové, jen sádla jsem ubrala.
Kroupy používám v kuchyni docela často, takže tohle je první z řady mých oblíbených kroupových receptů. Bohužel se tady v Bonnu úplně snadno neshání krupky, takže když zásoby z Čech dojdou, jedu jenom kroupy, ačkoli se v řadě jídel krupky hodí stejně dobře, možná i líp. Jde tu teda o ječné kroupy, které se získávají ze zrn ječmene tak, že se zrna obrousí. Pravdou je, že tím ječmen z hlediska vitamínů a vlákniny ztrácí, ale přesto jsou kroupy řazeny i z pohledu celostní medicíny mezi velmi prospěšné obiloviny.
Kroupy vařím jinak, když jimi chci zahustit polévku a jinak, když je používám v salátu nebo vařím polévku čirou. Když se vaří kroupy, vzniká totiž šlem, který se při zahuštění dá využít.
Kroupy před vařením neproplachuju ani nemáčím, ale názory na to se různí. Proplachuju je až uvařené. Na kubu vařím kroupy v osolené vodě s kmínem. Kroupy vařím při střední nebo spíš nízké teplotě. Hlavně ze začátku dávám pozor na hrnec, protože kroupy rády utíkají a dost to pění. Po 25 minutách vaření je začnu kontrolovat, jestli už nejsou měkké. Houby jsem použila čerstvé, ale stejně dobře se dají využít i sušené. Houby očistím a nakrájím nadrobno a opeču je na pánvičce s troškou sádla. Když mám houby sušené, povařím je asi 15 minut ve vodě. Uvařené kroupy, houby a česnek utřený se solí smíchám v zapékací misce nebo v pekáči. Opepřím podle chuti. Případně i dosolím. Nakonec do krup zamíchám ještě sádlo. Kroupy uhladím, navrch ještě rozprostřu sádlo nebo máslo a dám zapéct do trouby na 180 stupňů na 30 minut. Hotovo.
Kuba chutná hned i ohřívaný. Chutná mi k němu zelný salát.
Ve spoustě receptech najdete ještě majoránku nebo i cibuli.
Houbový kuba tradičně, podle Sandtnerové
Ingredients
- 220 g krup nebo krupek
- sůl
- 1 špetka kmínu
- 2 stroužky česneku
- pepř
- 3 polévkové lžíce sádla husí nebo vepřové
- 1,5 polévková lžíce sádla nebo másla na povrch
- 300 g čerstvých hub nejlépe nějaká směs lesních hub