Je začátek září a já už cítím podzim. Přitom je oficiálně stále léto a ještě minulý týden bylo tropický vedro. Tenhle týden je to už jinak a když ráno běžím na vlak, jde mi pára od pusy. Během podzimu si tak letní náladu snažím udržet alespoň tím, že chodím naboso, někdy až do listopadu. Podzim mám totiž ráda jen tehdy, když svítí slunce a když mají stromy plno barev. Jinak ani ne. Dny se krátí, brzy se stmívá a já jsem asi nejradši zalezlá doma, čtu si, koukám na filmy, piju horký čaj s medem a citronem a přemýšlím o svých dalších cestách.
Podzim, to jsou pro mě taky polévky. O tom, že jsme polévkový národ, psala už Irča. Já jsem jasný příklad tohoto tvrzení. A stejně jako Irči dědeček, polévky mám ráda hodně horký, skoro bublající :-). Můžu je jíst furt, ty hustý klidně jako hlavní jídlo.
Polévka z červené čočky, mrkve a zázvoru je jedna z mých oblíbených. Suroviny na ni mám vždycky doma. Příprava je jednoduchá a relativně rychlá. Vařím jí vždycky trochu víc, aby zbyla i na druhý den.
Když se mi nechce dělat se zeleninovým vývarem, jednoduše rozpustím v uvařené vodě zeleninový bujon. Používám výhradně ten v bio kvalitě, konrtétně od Alnatury. Ve velkém hrnci rozehřeju olej a máslo a dám zpěnit cibuli. Přidám mrkev, zázvor a restuju asi 5 minut. Následně přiliju vývar a jakmile se začne voda lehce vařit, přihodím propláchnutou čočku. Na červené čočce mě baví právě to, že se nemusí dlouze namáčet. Nechám vařit a probublávat na nižším ohni asi 10 minut. Nakonec osolím a těsně před podáváním přidám nasekanou petrželku. Polévku nijak nezahušťuju, díky čočce a mrkvi je hustá dost. Pokud ji chci mít ještě o něco hustší, přihodím do ní spolu s čočkou na kostičky nakrájenou bramboru.
S polévkami rozhodně nekončím. O víkendu chci vyrazit na houby, takže bude bramboračka, jestli nějakou houbu najdu. Tak jo, podzim má vlastně taky něco do sebe, třeba ty houby nebo ořechy, jablka, šípky… Ale o nich zase příště.