N\u011bmci ch\u0159est miluj\u00ed. Je te\u010f \u00fapln\u011b v\u0161ude. Na trhu, ve v\u0161ech obchodech, na v\u0161ech reklamn\u00edch let\u00e1c\u00edch, v ka\u017ed\u00e9 lep\u0161\u00ed i hor\u0161\u00ed restauraci, v \u010dasopisech i v televizi. Ch\u0159est vl\u00e1dne. Ne nadarmo se mu \u0159\u00edk\u00e1 „kr\u00e1lovsk\u00e1 zelenina“ (K\u00f6nigsgem\u00fcse).<\/p>\n
<\/p>\n
J\u00ed se\u00a0ve velk\u00e9m, proto\u017ee sez\u00f3na p\u0159eci netrv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b. V\u0161ichni\u00a0znaj\u00ed ch\u0159estovou \u0159\u00edka\u010dku: „R\u00e1no sklizen\u00fd, k ob\u011bdu sn\u011bzen\u00fd“, tak je ch\u0159est nejchutn\u011bj\u0161\u00ed.\u00a0Tak\u017ee to tak je, nikdo se nediv\u00ed. Ch\u0159est je kr\u00e1l a o tom se nepolemizuje. Ten n\u00e1\u0161 voz\u00ed z Bornheimu, a to je od n\u00e1s 10 km. Bl\u00ed\u017e u\u017e to asi nikdy m\u00edt nebudu.<\/p>\n
Ch\u0159est se ov\u0161em p\u011bstuje ve v\u0161ech spolkov\u00fdch zem\u00edch N\u011bmecka. Jeho „n\u011bmeck\u00fd“ p\u016fvod najdeme v okol\u00ed \u0160tutgartu. U\u017e v 16. stolet\u00ed byl v t\u00e9to oblasti kultivov\u00e1n. Do 19. stolet\u00ed byl ov\u0161em konzumov\u00e1n v\u00fdhradn\u011b u dvora a i tam byl jednou z exkluzivn\u00edch a velmi drah\u00fdch pochoutek. Odtud ono „kr\u00e1lovsk\u00e9“ ozna\u010den\u00ed ch\u0159estu. V N\u011bmecku se ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e p\u011bstuje ch\u0159est b\u00edl\u00fd. Plocha os\u00e1zen\u00e1 ch\u0159estem se u\u017e \u0159adu let vytrvale zv\u011bt\u0161uje.<\/p>\n
N\u011bmecko bylo v roce 2010 nejv\u011bt\u0161\u00edm evropsk\u00fdm p\u011bstitelem ch\u0159estu s necel\u00fdmi 100 000 tunami. V\u00a0roce 2013 tuto hranici u\u017e p\u0159ekonalo. Srovn\u00e1me-li to se 7 miliony tun ch\u0159estu, kter\u00fd ro\u010dn\u011b produkuje \u010c\u00edna, rozd\u00edl nen\u00ed zrovna zanedbateln\u00fd. (A\u010dkoli mus\u00edm podotknout, \u017ee o tyto \u010d\u00ednsk\u00e9 statistick\u00e9 \u00fadaje publikovan\u00e9 organizac\u00ed UN Food and Agriculture Organization se odborn\u00edci p\u0159ou. Jin\u00e9 odhady z USDA le\u017e\u00ed u velmi konzervativn\u00edch 290 000 tun. A\u0165 tak nebo tak, na prvenstv\u00ed \u010c\u00edny v produkci ch\u0159estu to nic nem\u011bn\u00ed. Rad\u0161i se u\u017e d\u00e1l nebudu zam\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak se m\u016f\u017eou ta \u010d\u00edsla takhle dramaticky li\u0161it a jak zase budu „d\u016fv\u011b\u0159ovat“ v\u0161em statistik\u00e1m.) K nejv\u011bt\u0161\u00edm sv\u011btov\u00fdm konzument\u016fm se \u0159ad\u00ed Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9, N\u011bmecko a \u0160pan\u011blsko.<\/p>\n
Od p\u0159esn\u011b „nep\u0159esn\u00fdch“ statistik rad\u011bji rychle k tomu, jak se ch\u0159est v N\u011bmecku upravuje. Najdou se krajov\u00e9 speciality ale i lehk\u00e9 odchylky u univerz\u00e1ln\u00edch celon\u011bmeck\u00fdch receptur. Nejv\u011bt\u0161\u00ed klasika je va\u0159en\u00fd b\u00edl\u00fd ch\u0159est p\u0159elit\u00fd rozpu\u0161t\u011bn\u00fdm m\u00e1slem s ran\u00fdmi bramborami a \u0161unkou. Osv\u011bd\u010den\u00fd hit je\u00a0ch\u0159est\u00a0p\u0159elit\u00fd\u00a0holandskou om\u00e1\u010dkou s\u00a0nov\u00fdmi bramborami a zase \u0161unkou.<\/p>\n
Pr\u00e1v\u011b \u0161unka se m\u016f\u017ee region od regionu m\u011bnit. Na severu je obl\u00edben\u00e1 „Holsteiner Katenschinken<\/a>„, v B\u00e1densku Wurttembersku \u00a0nedaj\u00ed dopustit na \u0161unku Schwarzwaldskou<\/a>\u00a0a jinde maj\u00ed k ch\u0159estu nejrad\u0161i \u0161unku va\u0159enou. V B\u00e1densku najdeme krom\u011b typick\u00e9 \u0161unky je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed speciality.\u00a0K ch\u0159estu se tu pod\u00e1v\u00e1 toti\u017e taky trhanec neboli „Kratzete“, celest\u00fdnsk\u00e9 nudle neboli „Fl\u00e4dle“ anebo sma\u017een\u00e9 „Str\u00fcbli“, kter\u00e9 m\u00e1 dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed varianty. Bu\u010fto je p\u0159ipraven\u00e9 z pivn\u00edho t\u011bst\u00ed\u010dka nebo z t\u011bsta odpalovan\u00e9ho. V obou p\u0159\u00edpadech se potom sma\u017e\u00ed a pod\u00e1v\u00e1 s uva\u0159en\u00fdm b\u00edl\u00fdm ch\u0159estem. V cel\u00e9m N\u011bmecku jsou pak velmi \u010dast\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed varianty studen\u00fdch ch\u0159estov\u00fdch sal\u00e1t\u016f.<\/p>\n Nesm\u00edm zapomenout na dal\u0161\u00ed tradi\u010dn\u00ed zp\u016fsob pod\u00e1v\u00e1n\u00ed b\u00edl\u00e9ho ch\u0159estu, a to se strouhankou ope\u010denou na m\u00e1sle. Tim M\u00e4lzer<\/a> prozrazuje, \u017ee tajemstv\u00ed skv\u011bl\u00e9 strouhanky spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee se mus\u00ed op\u00e9kat v dostate\u010dn\u00e9m mno\u017estv\u00ed m\u00e1sla. Orienta\u010dn\u011b mus\u00ed b\u00fdt m\u00e1sla v\u00edc ne\u017e strouhanky. Tahle p\u0159\u00edprava je typick\u00e1 pro Berl\u00edn a Brandenbursko.<\/p>\n No a hlavn\u011b, hlavn\u011b se nesm\u00ed vyhodit slupky ani d\u0159evnat\u00e9 konce. Ty se pou\u017e\u00edvaj\u00ed, a to nejen ve \u0160v\u00e1bsku, tedy v zemi nejv\u011bt\u0161\u00edch n\u011bmeck\u00fdch „\u0161et\u0159\u00edlk\u016f“, jako z\u00e1klad na ch\u0159estov\u00fd v\u00fdvar. Ten se d\u00e1 pak samoz\u0159ejm\u011b pou\u017e\u00edt jako z\u00e1klad na ch\u0159estov\u00fd kr\u00e9m nebo do om\u00e1\u010dek p\u0159ipravovan\u00fdch k ch\u0159estu.<\/p>\n RECEPT<\/p>\n A takhle jsem jedla ch\u0159est v bonnsk\u00e9 hosp\u016fdce Sonja’s<\/a>. Tenhle recept p\u0159ipravuju hned n\u011bkolikr\u00e1t v sez\u00f3nn\u011b. Podle m\u011b, je to ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto\u00a0pro ch\u0159estov\u00e9 za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edky, kte\u0159\u00ed maj\u00ed hr\u016fzu z toho, aby ch\u0159est spr\u00e1vn\u011b uva\u0159ili, ale nerozva\u0159ili, ale p\u0159esto si cht\u011bj\u00ed ch\u0159est osahat a potom i vychutnat.<\/p>\n