Rybíz přede mnou, rybíz za mnou, rybíz všude. Tak by se dalo charakterizovat rybízové šílenství jak u Irči v Bonnu, tak u mě v Lysé. Já drancuju keříky u rodičů na zahradě, Irča drancuje stánky na trhu v Bad Godesbergu. Myslím, že náš blog je v šoku – dlouho nic (myslím ode mě) a teď dva dny za sebou rybíz. Irča včera upekla super perník s rybízem a mandlemi, já dneska přihazuju recept na svůj oblíbenej a vážně skvělej letní koláč s rybízem a drobenkou. More “Letní koláč s rybízem a drobenkou” →
Já a Valentýn? To ne, u nás to nejede. Ale kecala bych, kdybych řekla, že mě ta červená barva, srdíčka a plný výlohy “lásky” nechávají úplně netečnou. Teda, k těmhle věcem já netečná celkem jsem. Když ale v tý výloze zahlídnu košíčky na cupcakes ve tvaru srdíčka, jako třeba před pár dny, pak i mě Valentýn dostal ;-). More “Mrkvový dortík a nebo taky cupcakes” →
To, že jsem na sladký, je každému už jasný. To, že jsem na svých prázdninových cestách po Portugalsku byla v tomto směru jak urvaná ze řetězu, nebude těžké si představit. To, že mám děsně ráda banány, na sebe prásknu dneska.
Banány v létě, banány v zimě, banány v koktejlu, banány v jogurtu s müsli, banány jen tak na svačinu, banány v muffinech, banány v bábovce. Jo, třeba v té skvělé, vláčné, nadýchané, voňavé bábovce s karamelovou polevou. V té, která je tak hrozně dobrá, že je hned pryč. More “Banánová bábovka s karamelovou polevou” →
Zatím se mi povedlo cestovat po Asii jen jednou, bylo to v Thajsku a bylo to dobrý.
Vykulený baťůžkáři dorazili do Bangkoku, z letiště si to namířili rovnou na Khao San, rušnou kultovní ulici, kam míří všichni cestovatelé. No, psali to v Lonely Planet a tomuhle průvodci já důvěřuju, nikdy mě nezklamal. V týhle ulici jsme se ale naštěstí neubytovali, ta ulice byla prostě šílená. Hlučnější, divnější a zároveň zajímavější ulici jsem v životě nezažila. Na tý ulici se jednou v noci promenádoval i slon. More “Salát ze soba nudlí” →
Vlastně vůbec nevím, proč jsem s pečením domácích housek tak dlouho otálela, když je to tak bezvadná věc. Není totiž nad to zakousnout se do vláčné, nadýchané, ale přitom hutné, dozlatova upečené pletýnky. Baví mě i ta chuť, když kousnu do máku, sezamu nebo lněného semínka, kterými housky tak ráda sypu. Jím je často ještě vlahé, jen tak nebo s čerstvým máslem. Ono se na nich tak pěkně roztéká. Pak je taky připravuju svýmu Tomovi k svačině, pěkně naplněné šunkou od kosti a rukolou nebo třeba uzeným lososem, ledovým salátem a medovou hořčicí. More “Domácí housky” →
Moc sladké nepeču. A když už náhodou peču, musí to jít rychle. Ideálně tak rychle, že si ani nevšimnu, že peču. Mufiny jsou tím pádem ideální. Žádné velké zdobení More “Mrkvové mufiny ze špaldové mouky” →
