Hlavní jídlo – a především recepty, které udělají z běžného oběda nebo večeře neopakovatelný zážitek pro všechny smysly.
Už dlouho tu nebyla cizrna. Nebudu vzdychat a radši to hned napravím. Těstoviny s cizrnou jsem poprvé našla v kuchařce „Jamie po italsku“ od Jamieho Olivera. Je to samozřejmě vyladěný recept, to né že né, ale člověk si s ním může trochu i pohrát podle toho, co má zrovna v lednici.
Na frittatu není potřeba žádný recept. Jen italská vášeň pro dobré jídlo.
Tak proč je tady? Přibližný poměr základních surovin a postup se určitě hodí. Pak už se jenom experimentuje ( pro kreativce u plotny) anebo se spotřebovávají zbytky z lednice (pro statečné záchranáře jídla). Frittata, na kterou se teď tady chystám, má z obojího trochu. Je to kreativní záchranářka. Kombinace čerstvých bylinek koriandru, hladkolisté petrželky a kopru společně s pórkem je inspirována perskou kuchyní, konkrétně frittatou zvanou kuku sabzi, která je ovšem mnohem zelenější. PS. Zbyly mi těstoviny v lednici. More „Bylinková FRITTATA s těstovinami“
Ten je tak krásný. Přece ho nemůžu rozřezat na cimprcampr. Tohle mi probíhá často hlavou, když vybírám na trhu květák. Řešení je až trapně jednoduchý. Pro dnešek teda žádný květákový masakr. Upeču ho vcelku.
S tímhle trhaným kuřecím jsem si ostudu ještě neutrhla. Hodně dlouho laděný recept. Po všech možných i nemožných kombinacích koření jsem dospěla nakonec jako vždy k tomu nejjednoduššímu.
A teď je mi jasný, že každého napadne otázka. A proč jako kuřecí, vždyť tradiční je trhané vepřové, tak co tohle jsou zase za nesmysly. Jo, já zbožňuju trhané vepřové, jenže vepřové už tak zas nezbožňuje mě. Jenže já si nedovedu odepřít, co mám ráda. Tak jsem postupně doputovala k trhanému kuřecímu. Úplně se děsím, že to tady napíšu, ale je to vlastně dietní. Vystačím si s dvěma lžícemi oleje na 850g kuřecích prsou. To by šlo.
Tradiční jídlo z Luisiany. Jí se s rýží. Můžu se tady ponořit do sofistikované debaty o tom, jestli je tahle verze spíš kreolská nebo spíš cajun. Ono je to od každého kousek. Oběma kuchyním vévodí tzv. „svatá trojice“, což jsou cibule, kapie a řapíkatý celer. Základ jsou pak ještě jíška a směs více či méně ostrého koření.
Proč proboha Češka v Bonnu vaří louisianskou specialitu? Není to zrovna lokální, sezónní More „Krevetové Etouffee neboli dušené krevety v zeleninové omáčce z Louisiany“
Nevím, jestli cizrna má ráda mě. Ale já jsem její velká milovnice. Dobrý falafel nikdy neodmítnu. Ovšem když není po ruce falafel, ale je doma cizrna, tak si dělám tyhle cizrnové placičky s petrželkou. Jsou dochucené velmi podobně jako falafel, ale mají jemnější texturu i chuť. More „Cizrnové placičky s petrželkou“
Nakupování!? Je to pořád dokola. Každé léto řeším stejný problém! Co mám proboha koupit? Papriky, lilek, cukety žluté, cukety zelené, cukety kulaté, cukety dlouhé, fenykl…všechno krásné čerstvé. Tak jo, už neodolávám. Quinoa a obrovská hromada pečené letní zeleniny.
Já vím, že jsem pěkně líná kuchařka. Každé druhé jídlo je hotové do 30 minut. Ještě k tomu pokaždý slibuju, že příprava je úplně nejjednodušší na světě. Jenže kdo by taky stál hodiny v kuchyni, když to může jít i rychle. Dneska zase jedna bleskovka do 20 minut. Notoricky známá kombinace, losos a kopr.
Mohla bych tu básnit o tom, jak losos úžasně chutná, nebo bych mohla poučovat, jak jsou ryby šíleně zdravý. Ale já mám ráda skutečný výzvy a hecnout se nechám raz dva. Zkusim teda napsat tenhle recept v kratším čase, než se dá celý jídlo připravit. A nebude to snadný. Jednak já se dost často „zakecám“, aspoň teda když píšu o jídle, ale taky je to úplně meteleskubleskurychlý a za 15 minut je dobrota na stole. Jsem nějak soutěživá, to bude asi tou blížící se olympiádou.
Nemám dobrou paměť na čísla. Moc si nepamatuju obličeje. Vůbec si nepamatuju, co mám koupit. Nepamatuju si, kdy můj syn začal mluvit. Nemám nikdy v hlavě, kdy mají moji nejmilovanější narozeniny. Ale co já mám? Mám skvělou paměť na chutě.
Čočkový salát s rajčatovou zálivkou jsem poprvé ochutnala, a je to už pěkně dávno, v Hostivicích na grilování a byli tam Téra, Honza, Jirka a taky jeden pes, co s náma jedl panenku. Jediný, co si nepamatuju, jestli jsem ten salát tehdy snědla úplně sama.
Nejsem líná. Nejsem líná, když jde o jídlo. Protože tohle není úplná rychlovka, přiznávám raději hned na úvod, a trocha píle bude chtě nechtě zapotřebí. Panika ale není na místě, protože zas tak tragický to není. Postávání u pánve nebo grilu v tomhle případě rozhodně stojí za to. A když je to hotovo, tak už jenom otvírám lednici a nakládám zeleninu a pesto na talíř. Nebo to rovnou všechno ještě společně s Fetou mrskám do sendviče.
Němci chřest milují. Je teď úplně všude. Na trhu, ve všech obchodech, na všech reklamních letácích, v každé lepší i horší restauraci, v časopisech i v televizi. Chřest vládne. Ne nadarmo se mu říká „královská zelenina“ (Königsgemüse).
More „Příběhy z německé kuchyně: Chřest s těstovinami podle Sonja’s“
První chřestový recept na Taste Actually. Bude to rychlovka a bude to první video recept. Dvojí premiéra. No a stíhám to samozřejmě jen tak tak…ale ještě v sezóně.
Rizoto! Pomoooc! Ne, český rizoto, který se sype, to já nemám ráda. Už od mala. Pamatuju si, jak mi každý sousto rostlo v puse. Tím pádem je jasný, že dělám to mazlavý italský, protože toho můžu jíst tuny.
Vlastně na něm není nic složitýho. Stačí dodržet pár základních pravidel. A fantazii se pak meze nekladou. Já jsem tentokrát sáhla na trhu po fenyklu, i když teď rozhodně nemá hlázní sezónu. Já ho kupuju vlastně celý rok. Fenykl a šafrán chutnají dohromady skvěle.
Rychle, rychle, rychle…ještě recept s medvědím česnekem. A pak už nás zavalí chřest!
Polenta s Ricottou je neodolatelně krémová a medvědí česnek se špenátem ji příjemně a zároveň jemně dochutí. My si ji dáváme k večeři se salátem nebo jako přílohu ke guláši.
Náš Oliver nesnáší Chia semínka a fakt nemá rád rukolu. Jenže má matku, která přeci nejlíp ví, co je pro něj dobrý 😉
Tohle jsou vlastně takový „vylepšený“ smaženky. Žádná věda a skvělá rychlá večeře. Chia semínka chuť nijak výrazně neovlivní. Rukola, která je More „Špaldové placičky s kukuřicí, rukolou a Chia semínky“
Dovedu si představit dost lidí, který z týhle zprávy zrovna neomdlí blahem. Já z toho ovšem celá blažená jsem. A to přesto, že má bílá kuchyň je stále ještě kompletně pokryta temně rudými fleky. Takže pozor, teď to přijde. Červená řepa, Tahini a cizrna fungují! Ladí dohromady naprosto skvěle. Humus s červenou řepou je pecka. Jo, aha, no. S nikým to moc nezamávalo ;-) More „Humus s červenou řepou“
Něco pro chudé? Tak to jedině mušle na víně! Jedna ryze krajová specialita z Porýní.
Slávky na víně, tedy „Miesmucheln Rheinische Art“, zcela naplňují jednu z hlavních kulinárních charakteristik Severního Porýní Westfálska, More „Příběhy z německé kuchyně: Slávky na víně“
Vím, vím…cizrna už tu byla mockrát. Humus už tu taky byl. A hned ve dvou variantách. Jenže tenhle tuning sem musím přidat. Inspirace přišla trochu oklikou, ale hlavní věc, že dorazila. Totiž my máme kamaráda Marka, který krom toho, že má rád Kofily, More „Humus ze sladkého bramboru“
Kdo si hraje, nezlobí. A kdo vaří, tak ten taky ne. Aspoň u nás doma to platí. Pánové si objednali zeleninovou polívku. Než jsem ji uvařila, skládali z kostek obrázky. Třeba toho kuchaře, který z týhle parádní polívky ani neochutnal.
Traumatický vzpomínky na kupovanou nakládanou červenou řepu k obědu ve školní jídelně? Tak ty já nemám. Vždycky mi chutnala a chutnat mi i bude. Protože jsem ale od dob školních o dost zmlsanější, pochutnám si dneska radši na jiných úpravách, hlavně na takových, které si doladím sama.
Tohle je sice recept pro úplné „červenořepné“ začátečníky, More „Marinovaná červená řepa s tymiánem“
Ať v kuchyni v Bonnu nebo v Lysé nad Labem, Jamie Oliver inspiruje a někdy i trochu vládne. A když v Bonnu nešéfuje Jamie, tak to bez obtíží přebírá nejen v kuchyni Oliver, náš 5-ti letý syn. More „Kuřecí prsa v listovém těstě plněná houbami s hořčičnou omáčkou podle Jamieho Olivera“
Dneska se konečně poprvé zakousnu do většího sousta, které se mi tady v Bonnu už 6 let samo nabízí. První díl o německé kuchyni, jak ji poznávám, zažívám, ochutnávám a vařím. Možná to není hitovka jako italská, asi není sexy jako francouzská, ani to není exotika jako vietnamská nebo thajská, ale má svoje kouzlo…někdy snad jen trochu skryté. More „Příběhy z německé kuchyně: Slavná hrachová polévka neboli Erbsensuppe“
Přiznávám, že syrová mrkev mě do kolen úplně nedostává. Musím si ji vždycky nějak „dozdobit“, když už ji nemůžu uvařit. Jasně, populární mrkvový salátek s jablkem je bezva, ale trochu ohraný to u nás doma holt už je. Tak tohle je mrkvový salát, který mě do kolen dostal. More „Svěží mrkvový salát s pečenou cizrnou, pistáciemi a Tahini pastou“
Meruňky a pistáciové oříšky? Ne, není to cukroví. Není to dezert. Je to salát z kuskusu, který je skvělý samotný anebo jako příloha k pečenému kuřeti. Jednoduché, zdravé, rychlé a u nás doma moc chutná i těm nejmenším.
Český bramborák je nestárnoucí klasika, to se nedá popřít. Není zrovna nejzdravější, ale chutná skvěle. Mým oblíbencem je už od dětství. Není to ale rozhodně náš jedinečný český originál. Podobné placky se najdou More „Mrkvovo-bramborovo-petrželové placky“
Zelí, to já dovedu. Toho já dovedu sníst neuvěřitelný množství. Na všechny způsoby. Teplý, studený, kyselý, sladký, zelňáky, zelňačku, zelný listy, červený i bílý, prostě všechno. Co se zelí týče, nebojím se ničeho. More „Zelný salát se sušenými meruňkami a s trochou exotiky v zálivce“
Vánoce se nazadržitelně blíží. Teď už doopravdy, nejen ve výkladních skříních a na reklamních letácích. Je 36 dní do Ježíška a já, ač si v nejrůznějších tradicích a rituálech zrovna nelibuju, More „Houbový kuba tradičně, podle Sandtnerové“
Tohle léto jsem si na přísun čerstvých ryb nemohla stěžovat. V Portugalsku jsem si jich užívala o “106” a myslím, že bych se tam kvůli nim dokázala i přestěhovat. Kvůli nim a pak kvůli oceánu. Oboje mi dost chybí. Na oceán si budu muset nějakou dobu počkat, ale ryby si občas dopřeju. More „Losos s červenou řepou, křenem a majoránkou“
Jsem sama doma. Jsem ráda sama doma. Uvařím si kafe, nejradši French press, nanosím si kuchařky na velký jídelní stůl, který máme v kuchyni. Teda nejdřív si z něj odnosím pastelky, autíčka, More „Hovězí s cizrnou a uzenou paprikou“
Tady v Bonnu je dneska krásný podzimní den, modrá obloha, příjemně teplo, vítr tak akorát. Úplně ideální na nějaký lehčí oběd, protože až se zatáhne a začne pršet, tak to já si budu zase užívat pikantní guláše a hustý polívky. Prostě všechno, co mě pořádně prohřeje.
Skoro už to vypadá, že podzim se bez dýně vůbec nedá přežít. Tak přežít se asi dá, zas to nebudu dramatizovat, ale vyhnout se dýni, to bych se musela přestěhovat někam mnohem dál. Tady v Porýní, kde sezónnost není znovu objevený trend ale úplná samozřejmost, se na mě dýně hrnou ze všech stran. Tak proč ne, ještě přikoupím fešáckej mangold a jdu na věc.
More „Sladká i pikantní pečená dýně, smetanový mangold a kuskus“
Někdy si představuju, že jsem digitální nomád, kterému nic nebrání v tom být jeden měsíc v Mexiku, další měsíc na Novém Zélandu a pak půl roku třeba někde v Asii. Cestuju ráda a v tý Asii bych chtěla být už kvůli jídlu. More „Moje kuřecí Čína“
Zapékaný květák vařila moje babička často. Byla to vždycky skvělá rychlá večeře. A kdyby měla babička formu na muffiny, možná by zkusila i tuhle variaci.
Kde je ten podzim, kdy svítí slunce a stromy mají plno barev? Chci aspoň nějaký dny, kdy vyrazím k Labi na šípky jen v tlustym svetru. Tenhle týden jsem rovnou z džínový bundy skočila do kabátu. Ach jo, je fakt zima a navíc je tma. Naštěstí mi náladu dokáže vybalancovat třeba dobrý kafe, čtení ve vlaku, těšení se na výlet do Berlína za dva týdny a taky dobrý jídlo. More „Guláš po francouzsku“
Ještě si to živě pamatuju, jak jsem jako malá bloumala dopoledne po domě, až mě napadlo zkontrolovat, co se děje v kuchyni. Ono totiž z takové návštěvy mohlo kápnout něco dobrého. More „Celerová remuláda“
Venku už pátý den svítí slunce a tohle je podzim podle mého gusta. Jezdíme s Olim na kole, sbíráme kaštany a barevný listy. A samozřejmě jíme dýně na všechny možný i nemožný způsoby. Takový ty každodenní malý radosti a dokonce ani nemusí být všechny oranžový.
V neděli ráno to u nás doma bylo trochu hrrr. Rozhodli jsme se totiž už minulý víkend, že vyrazíme na houby a přes tenhle plán nejel vlak. No jo, ale mělo to jeden háček. Víkendová rána míváme dost pozvolná, prostě žádnej spěch. More „Sladký zapečený toust“
Mám ráda vůně. Překvapivě nejenom vůně jídla, ale i svěžího vzduchu po dešti, dohořívající svíčky, těžkou vůni lilijí a taky benzín mi hodně voní. To aby ten úvod zas nebyl až moc poetickej.
Nemůžu se rozhodnout, jestli tohle jídlo líp voní nebo More „Zapečený mangold s bylinkovou krustou“